Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální práce s dětmi se sluchovým postižením
VOKURKOVÁ, Štěpánka
ráce se zabývá problematikou sociální práce s dětmi se sluchovým postižením. První část práce poskytuje základní informace z oblasti postižení. Rozebírá jej po zdravotní stránce a nabízí možnosti kompenzace sluchu a komunikace s okolním světem. Přibližuje život dítěte s poruchou sluchového aparátu, psychomotorický vývoj a formu vzdělávání v České republice. Hlavní myšlenkou je však představení sociální pomoci a podpory, která se neslyšícím dětem a jejich rodinám nabízí dle zákona. Kapitola je obohacena o příklady z praxe vytvořené za pomoci organizací pracující s danou cílovou skupinou. Z pozice pracovníka instituce hodnotí zakázku, s níž klient do zařízení přichází a nabízí možnou podporu a pomoc v rámci svých kompetencí.
Vybrané aspekty kvality života osob se sluchovým handicapem: Pokus o etický pohled.
BÍLKOVÁ, Ladislava
Práce se zabývá kvalitou života sluchově handicapovaných v různých životních etapách s využitím kompenzačních pomůcek, které mají vliv na jejich plnohodnotný a kvalitní život z etického hlediska. Zákonem č. 329/2011 Sb., nastavením podmínek pro přiznání kompenzačních pomůcek pro osoby sluchově postižené a rolí sociálního pracovníka na sociálním odboru Úřadu práce a etickými přístupy. Sepsáním diplomové práce docházím k závěru, že při posuzování žádostí podle zákona o kompenzačních pomůckách se přihlíží k 30let starému nastavení celkových sluchových ztrát. V naší společnosti došlo od té doby k velkým změnám, prosazuje se integrace, inkluze, sociální začleňování, a přesto se ve vyhlášce změnila jen nabídka kompenzačních pomůcek. Změnou, snížením celkových sluchových ztrát z 85 % dle Fowlera v zákoně na méně by se dosáhlo lepší využitelnosti některých kompenzačních pomůcek ve prospěch osob se středně těžkou až těžkou ztrátou sluchu a tím i k jejich lepšímu začlenění do společnosti i kvalitnějšímu životu těchto osob. Dalo by se také uvažovat o větších kompetencích posudkových lékařů či sociálních pracovníků s důrazem na individuální posouzení žádostí dle sociální a životní situace žadatele.
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením v mateřské škole (Holečkova ulice, Praha)
Rozlívka, Pavel ; Roučková, Jarmila (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. Věnuje se komunikaci jakožto atributu lidské společnosti a základům teorie lidské komunikace. Uvádí čtenáře do problematiky vad sluchu, funkce sluchového analyzátoru a nastiňuje diagnostiku vad sluchu, klasifikaci sluchových vad a možnosti sluchové protetiky. Pojednává o vývoji dětské řeči a vlivech sluchových vad na komunikaci, možnostech komunikace u osob se sluchovou vadou a možnostech vzdělávání. Zabývá se také důležitostí předškolního vzdělávání dítě se sluchovou vadou, hlavními složkami rehabilitace a vzděláváním v mateřské škole (Holečkova ulice, Praha). Výzkum odpovídá na otázky, zda tato mateřská škola pozitivně ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí, které jí navštěvují, a jaký vliv má velikost sluchové ztráty a rodinné zázemí na rozvoj komunikace.
Odstraňování bariér směrem k osobám se sluchovým postižením v pořadech České televize
Břesková, Zuzana ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá odstraňováním bariér vůči divákům se sluchovým postižením, a to z hlediska zpřístupňování pořadů České televize formou skrytých titulků. Teoretická část je věnována obecnému pohledu na cílovou skupinu diváků a jejich komunikačním specifikům, které mohou mít vliv na jejich sledování skrytých titulků. Pozornost je věnována také zákonné úpravě stanovující povinnost opatřovat určité procento vysílaných pořadů skrytými titulky a jejímu plnění, jakož i možnostem tvorby skrytých titulků u předtočených pořadů. V praktické části je výzkumná sonda, zaměřená na spokojenost sluchově postižených diváků se službami České televize.
Subjektivní postoje osob se sluchovým postižením k vadě vzniklé prelingválně a postlingválně
Belšánová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivními postoji osob se sluchovým postižením k vadě vzniklé prelingválně a postlingválně. V teoretické části jsou popsány vady sluchu, jejich typy a stupně. Dále je zde popsána speciálně pedagogická péče, která mimo jiné zahrnuje také logopedickou intervenci či možnosti využívání kompenzačních pomůcek. Následuje popis psychologických aspektů týkajících se prelingválního a postlingválního sluchového postižení. Cílem této práce je zjistit a popsat osobní poznatky a dojmy lidí se sluchovou vadou, jakožto i osobní dojmy a pocity v kontextu komunikace a přístupu majoritní společnosti k této skupině osob, a dále zjistit, jaké problematické oblasti vnímají lidé se sluchovým postižením ve vztahu s majoritní populací v České republice. V praktické části byl v rámci kvalitativního výzkumného šetření zvolen polostrukturovaný rozhovor a jako výzkumný vzorek byli zvoleni čtyři informanti s prelingvální a postlingvální nedoslýchavostí ve věku 20 - 40 let. Z výzkumného šetření vyplynula problematika komunikace s rouškami kvůli situaci spojené s pandemií Covid-19. Dále osoby s vadou sluchu pociťují nedostatečnou informovanost společnosti o typech a stupních sluchového postižení. Často se totiž ve společnosti intaktních lidí setkávají s nepochopením. Většina slyšících lidí nemá...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.